|
|
Gold in Central Bank Reserves and Price Stability
Melnychuk, Olena ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
There is a traditional view that central banks should hold enough gold in their reserves to be considered financially secure and keep low inflation. However, after the fall of the Bretton-Woods system, many central banks have been decreasing its gold reserves by converting gold into other assets and still they do not experience high inflation. This thesis aims to answer the question if gold reserves of central banks indeed positively affect price stability. We use the panel data for 110 countries for the period from 2000 to 2016. We find that there is a significant negative effect of central banks' gold reserves on inflation but only if we control the proxy variables for the financial strength of central banks. Furthermore, the significance holds only for the inflation-targeting countries, there are no significant effects for the whole data sample. JEL Classification: E31, E52, E58, F41, G11, G21 Keywords: Gold reserves, Central Banks, Inflation rate, Price Stability Author's e-mail: 73099909@fsv.cuni.cz Supervisor's e-mail: tomas.havranek@fsv.cuni.cz
|
|
|
Voting in central banks: An empirical analysis
Jonášová, Júlia ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Fišerová, Tereza (oponent)
Cieľom tejto práce je posúdiť informačnú silu záznamov hlasovania. Výskum sa zameriava na nasledujúce aspekty: predvídateľnosť budúcich repo zmien na základe záznamov z hlasovania v dlhších horizontoch, úroveň neistoty vo Výbore pre monetárnu politiku a očakávania finančných trhov, porovnanie výsledkov pre obdobie pred a počas finančnej krízy a prisudzovanie váh každému hlasu podľa účasti člena na stretnutiach. Výsledky potvrdzujú, že hlasovacie záznamy sú informatívne v súvislosti s budúcimi zmenami v monetárnej politike a teda, zvyšujú predvídateľnosť určitých centrálnych bánk. Negatívny koeficient rozptylu pre Bank of England (BoE) a Česká národná banka (ČNB) naznačuje, že nárast neistoty podporuje uvoľnenejšiu monetárnu politiku. Pre BoE a Riksbank hlasovacie záznamy signalizujú zmenu úrokovej miery na ďalších stretnutiach, čo platí len čiastočne pre Českú republiku a Poľsko. Výsledky ďalej dokazujú, že trhy sa spoliehajú do veľkej miery na záznamy ako zdroj informácií a veľkosti koeficientov pre premennú skew sú oveľa vyššie. Vplyv skúseností je prítomný v ČNB a Národnej banke Poľska (NBP).
|
|
|
Co jsou udržitelné finance a jak k nim přistupují finanční regulátoři
Fišer, Ondřej ; Sejkora, Tomáš (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Diplomová práce pokrývá téma udržitelných financí, co se týče terminologických definicí, konkrétních udržitelných politik a obecných cílů. Vedle toho se také specificky zabývá tím, jak udržitelné finance vnímají centrální banky a ostatní regulátoři finančního trhu. První část vysvětluje termíny jako "ESG investování," "positive finance," "green finance," "socially responsible investment" nebo "principles for responsible investment" a ukazuje, jaké jsou mezi nimi navzájem rozdíly. Druhá část zkoumá konkrétní politiky udržitelných financí přijímané jak ze strany soukromých osob, tak ze strany veřejných institucí. Zmíněné jsou například mimo jiné evropská zelená taxonomie, směrnice Evropské unie o právech akcionářů, Zelená dohoda pro Evropu nebo koncept udržitelné péče řádného hospodáře, u níž je probrána potencionální změna odpovědnosti členů orgánů obchodních společností. Dotýká se i udržitelného, zeleného zdanění v chápání uhlíkových daní a rámců obchodování s emisními povolenkami. Třetí část se zabývá cíli, které udržitelné finance sledují, konkrétně především těmi klimatickými. Jsou vyloženy jednotlivé klimatické scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu a potencionální důsledky nesplnění klimatických cílů. Čtvrtá část se zabývá rolí, kterou v udržitelných financích mohou hrát centrální banky,...
|
|
|
Do Central Bank FX Reserves Matter for Inflation?
Keblúšek, Martin ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Holub, Tomáš (oponent)
Devizové rezervy jsou užitečným nástrojem a krizovým "nárazníkem", avšak udržování příliš velkého množství může být pro ekonomiku nákladné. Nedávné nahromadění těchto rezerv ukazuje na význam tohoto tématu. Tato práce se zaměřuje na jednu konkrétní část vlivu devizových rezerv na ekonomiku Jsou použita panelová data pro 74 zemí od roku 1996 . Existuje určitá míra nejistoty, který model je ten správný tato práce vypořádává pomocí Bayesovského průměrování modelů ). Zjištění z mého průměrování modelů ukazují, že devizové rezervy nejsou významně důležité pro stanovení inflace s téměř žádnými změnami při změně zpoždění, proměnných, při omezování vzorku na režimy navázaného směnného kurzu ani při omezování vzorku na režimy cílení na inflaci. Nejdůležitější proměnné jsou inanční síla centrální banky, oslabení směnného kurzu, množství peněz, cílení na inflaci otevřenost kapitálového účtu. Tyto výsledky jsou robustní zpoždění proměnných, změny apriorních informací velké části zůstávají stejné při použití sdruženého OLS.
|
|
|
Three Essays on Central European Foreign Exchange Markets
Moravcová, Michala ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Komárek, Luboš (oponent) ; Baumohl, Eduard (oponent) ; Pappas, Vasileios (oponent)
Dizertační práce se skládá z tří esejí, které se zabývají vybranými měnovými kurzy nových členských zemí EU, tj. české koruny, polského zlotého a maďarského forintu. První dvě eseje zkoumají vliv vyhlašování makroekonomických zpráv a zasedání centrálních bank na hodnotu a volatilitu měnových kurzů (CZK/EUR, PLN/EUR, HUF/EUR, CZK/USD, PLN/USD, HUF/USD). Třetí esej se zabývá korelacemi měnových kurzů nových členských zemí EU a přesuny volatility mezi těmito trhy a americkým dolarem. Hlavním přínosem této práce je obohatit již existující literaturu o výsledky zkoumání měnových trhů nových členských zemí EU v období po finanční krizi a v průběhu období Evropské dluhové krize a měnových intervencí České národní banky (ČNB). První esej (kapitola 2) zkoumá okamžitý vliv zveřejňování makroekonomických zpráv z Eurozóny, Německa a USA a změn v měnové politice centrálních bank (ECB, Fed) na hodnotu měnových kurzů nových členských zemí EU (CZK/EUR, PLN/EUR, HUF/EUR, CZK/USD, PLN/USD, HUF/USD) v období od ledna 1999 do května 2018. Díky aplikaci metodologie Event Study (ESM) na minutová intradenní data můžeme rovněž posoudit dočasnou efektivitu zkoumaných měnových trhů. Výsledky ukazují, že makroekonomické zprávy z USA působí na zkoumané měnové kurzy odlišně než zprávy z německé ekonomiky. Výsledky rovněž...
|
|
|
Gold in Central Bank Reserves and Price Stability
Melnychuk, Olena ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
There is a traditional view that central banks should hold enough gold in their reserves to be considered financially secure and keep low inflation. However, after the fall of the Bretton-Woods system, many central banks have been decreasing its gold reserves by converting gold into other assets and still they do not experience high inflation. This thesis aims to answer the question if gold reserves of central banks indeed positively affect price stability. We use the panel data for 110 countries for the period from 2000 to 2016. We find that there is a significant negative effect of central banks' gold reserves on inflation but only if we control the proxy variables for the financial strength of central banks. Furthermore, the significance holds only for the inflation-targeting countries, there are no significant effects for the whole data sample. JEL Classification: E31, E52, E58, F41, G11, G21 Keywords: Gold reserves, Central Banks, Inflation rate, Price Stability Author's e-mail: 73099909@fsv.cuni.cz Supervisor's e-mail: tomas.havranek@fsv.cuni.cz
|
|
|
Central Bank Communication and Systemic Stress
Pokorná, Anna ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Jakubík, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vliv verbální komunikace Evropské Centrální Banky (ECB) na systémový stres na finančních trzích v Eurozóně. Zajímá se jak o nahodilé projevy a rozhovory členů Rady guvernérů ECB, tak i oficiální tiskové kon- ference, mezi červencem 2008 a lednem 2014. Empirická analýza testuje vliv intenzity i sentimentu komunikace a také jestli se tento vliv mění v různých režimech stresu. Výsledky evaluace ARIMA modelů a prahového autoregres- ního modelu ukazují, že konání oficiální tiskové konference krátkodobě zvýší systémový stres, že na sentimentu záleží jen v případě nahodilé komunikace a především, že oficiální i neoficiální komunikace má značně větší efekt v dobách zvýšeného stresu. Přestože jsou odhadnuté efekty spíše malé, tato práce dodává poporu hypotéze, že komunikace ECB může ovlivnit systémový stres. i
|
|
| |
|
|
Analýza deflačních tlaků v ČR v letech 2008 – 2016. Bylo rozhodnutí ČNB zahájit devizové intervence opodstatněné?
Krampera, Tomáš ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Dne 7. listopadu 2013 začala Česká národní banka intervenovat na devizových trzích z důvodu hrozby deflace. Rozhodnutí vyvolalo velkou odbornou debatu o správnosti tohoto kroku i o fenoménu deflace jako takové. Práce si klade za cíl pomocí makroekonomické a ekonometrické analýzy zhodnotit vývoj české ekonomiky včetně potencionálních deflačních faktorů, určit ty nejvýznamnější, vložit je do kontextu charakteristiky dobré a špatné deflace a zhodnotit krok ČNB začít nakupovat zahraniční měny za měnu českou. Práce se věnuje také popisu rozdílných teoretických přístupů k deflaci, historickému názorovému vývoji na deflaci a nízko-inflačnímu vývoji v zahraničí. Práce identifikovala jako hlavní deflační faktory desinflaci v eurozóně a ceny ropy, přičemž odpovídají charakteristice špatné, tak i dobré deflace. Rozhodnutí ČNB intervenovat na devizových trzích hodnotím jako neopodstatněné.
|
|
|
Interest rate pass-through in the euro area: The effect of financial crisis
Rybák, Jakub ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Hayat, Arshad (oponent)
Práce se zabývá dopadem finanční krize na transmisní mechanizmus úrokových sazeb v krajinách eurozóny. Aplikováním škály ekonometrických metod pro odhadování kointegračních vztahů mezi trhovými úrokovými mírami a mírami stanovenými centrální bankou docházíme k závěru, že krize přispěla ke zvýšení rozpětí v dlouhodobém vztahu mezi úrokovými sazbami a doteď nedošlo k jeho návratu na předkrizovou úroveň. Naše výsledky také ukazují přetrvávající heterogenitu mezi členskými krajinami v transmisním mechanizmu a to jak před finanční krizí, tak i po ní. Pro některé úrokové sazby navíc nacházíme dvousměrnou Grangerovu kauzalitu, indikující akomodativní politiku ECB. Studie se také zabývá odhadováním času šoků v transmisním mechanizmu a výsledky naznačují, že jejich distribuce není úzce koncentrovaná kolem září 2008, jak by se dalo očekávat, nýbrž jejich načasování je velice různorodé.
|
host ::
RSS.